Kuchyně tety Johany

Naše teta Johana je svérázná bytost. Dokáže si poradit opravdu se vším a pokud se jedná o kuchyni, neexistuje nic, co by nedokázala vyřešit. Hravě si poradí s nedostatkem židlí při velkých rodinných oslavách, zajímavým kouskem nahradí chybějící úložný prostor nebo  kuchyňský doplněk. Jako malí kluci jsme se její kuchyně trošku báli - nehnutě v ní visely tvrdé dřevěné vařečky, které neváhala použít na naší zadnici, když jsme s velkou rozkoší honili kachny po dvoře. Dnes už se vařeček nebojíme. Rádi k ní posíláme na prázdniny naše děti, aby si i ony užívaly kouzlo domácí kuchyně.

Teta Johana je v naší rodině pravým pokladem. V její kredenci se najdou staré vánoční formičky, váleček na těsto, metličky, odměrky a dokonce i nůžky po její babičce. Dříve nám to připadalo staromódní a od naší maminky jsme chtěli, aby nám zásadně pekla cukroví novodobých tvarů mobilů a autíček, nejlépe se zelenou a fialovou polevou. Teď už si ale nedokážeme představit Vánoce bez Johaniných pocukrovaných pracen ze starých, ošuntělých bábovkových formiček.

V létě jsme často sbírali lesní maliny, nedokážete si představit, jak báječně chutná malinová šťáva právě z těchto skleniček. A co teprve horký zimní punč. Dlouho jsme pozorovali, jak nad skleničkou tancuje obláček voňavých výparů a těšili jsme se, až budeme taky dospělí a přilijeme si do něj kapku tajné tekutiny z láhve s velkým nápisem RUM.

Ze starých dřevěných bedýnek na zeleninu, které byly složeny ve sklepě a v kůlně jsme stavěli zátarasy, když jsme si hráli na vojáky. Spousty jsme jich rozšlapali a teta se moc zlobila. Nechápali jsme, proč nás trestá výrobou nových latěk, ale dnes už to víme - máme jich doma plný sklep i kůlnu a na uskladnění zeleniny neexistuje nic lepšího.

Samozřejmě, že teta Johana má doma i krásné bílé servírovací talíře, ale narychlo nakrájená klobása vypadá na starém dřevěném prkénku mnohokrát lépe - to nám nikdo nevymluví.

Svojí sbírku receptů a vážených kuchařek schovává teta odnepaměti mezi ostatními poklady v bílé komodě. I dnes, stejně jako tenkrát, když jsme byli malí, máme chuť se tajně prohrabávat velkými šuplíky a nasávat vůni levandulové škrobenky, která je navěky spojená s tetinými svátečními ubrusy. Teto Johano - máme tě rádi!

Kam dál?

Na chalupě u babičky

Kuchyně inspirovaná francouzským venkovem

Diskuze